Zalm 1 - Biblicka studie

Zalm 1 - cesta blahoslaveneho muže

Psalm 1:1–6 ČSP

Blahoslavený je muž, který nežije podle rady ničemů, na cestě hříšníků se nezastaví a v zasedání posměvačů neusedne, ale oblíbil si Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Bude jako strom zasazený u přívodů vody, který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává a vše, co dělá, se daří. Ne tak ničemové. Ti jsou jako plevy odvívané větrem. Proto ničemové na soudu neobstojí, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých. Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná, cesta ničemů se ztrácí.

Psalm 1:1–6 ČSP

1 Blahoslavený je muž, který nežije podle rady ničemů, na cestě hříšníků se nezastaví a v zasedání posměvačů neusedne, 2 ale oblíbil si Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. 3 Bude jako strom zasazený u přívodů vody, který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává a vše, co dělá, se daří. 4 Ne tak ničemové. Ti jsou jako plevy odvívané větrem. 5 Proto ničemové na soudu neobstojí, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých. 6 Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná, cesta ničemů se ztrácí.

Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,2nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.3Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.4Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.5Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.6Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.

Otázky ke kázání:

1. Proč máme studovat Boží Slovo?

2. Jaké je zaslíbení pro křesťana, jenž se sytí Božím slovem?

3. Jak můžeme více růst v poznávání Boha?

1 Blahoslavený je muž, který nežije podle rady ničemů, na cestě hříšníků se nezastaví a v zasedání posměvačů neusedne,

Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, (EK)

1 Blahoslavený muž vs mnoho hříšníků.

2 cesty. Vzpomeňme si na slova našeho Pána, který řekl: „Vejděte těsnou branou, protože široká je brána a prostorná cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ (Matouš 7:13-14).

„Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14:6).

Blahoslavený - šŤastný (ašre hebrejské, makarios řecké).

A je to výraz, který nacházíme jen v knize Žalmů 24x. „Blahoslavený je ten, z něhož je sňato přestoupení a jehož hřích je přikryt. “ Čteme ve 32. žalmu. „Blahoslavený je národ, jehož Bohem je Hospodin; lid, který si vyvolil za dědictví. “ Nacházíme ihned v následujícím žalmu. A v nejdelším, 119 žalmu, spatřujeme v prvních dvou verších: „Blahoslavení jsou ti, jejichž cesta je bezúhonná, ti, kteří žijí podle zákona Hospodinova. Blahoslavení jsou ti, kdo střeží jeho svědectví a hledají ho celým srdcem. “

Čteme o něm, že nedělá určité věci.

Boží Moudrost nás v příslovích jasně varuje: „Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali, nepřivoluj!.“ (Přísloví 1:10). Neposlouchejme proto lákání mnohých svůdců v našem životě, protože nemají zájem o naše dobro. Pojďme však ještě dál a podívejme se na větší důraz v listě Židům. Tam čteme: „Proto i my, majíce kolem sebe tak veliký oblak svědků, odložme veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející a s vytrvalostí běžme závod, který je před námi, upřeně hledíce k původci a dokonavateli víry Ježíši, který pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž, pohrdnuv hanbou, a sedí po pravici Božího trůnu.“ (Židům 12:1-2).

Trajektorie

2 ale oblíbil si Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.

nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. (EK)

Vidíme, co dělá.

Oblíbil si - afekce srdce.

Tráví spoustu času s Bohem.

Pro život křesťana je naprosto klíčový tento text z listu Římanům: „A nepřipodobňujte se tomuto věku (pozn.: Nedělejte určité věci), nýbrž proměňujte se obnovou své mysli (pozn.: soustředěním se na Boha a Jeho Slovo), abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé.“ (Římanům 12:2).

Vidíme srdce božího muže ve 119. Žalmu. Tam čteme (výběr): „Z cesty tvých svědectví se veselím jako z celého svého majetku. Přemýšlím o tvých přikázáních a hledím na tvé stezky. Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo. [...] Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona. [...] Mou duši stravuje touha po tvých nařízeních za každého času. [...] I když zasednou knížata a budou mluvit proti mně, tvůj otrok bude přemýšlet o tvých ustanoveních. I tvá svědectví jsou mým potěšením, jsou to mí rádci.“ (Žalm 119:14-16; 18; 20; 23-24).

3 Bude jako strom zasazený u přívodů vody, který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává a vše, co dělá, se daří.

Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří. (EK)

Je třeba zdůraznit několik věcí:

1. Je rozdíl mezi vánočním stromkem a jeho ozdobami, a živým stromem s ovocem, které na . něm roste přirozeně.

Následovatelé zákona s jistým náboženským svědomím budou vypadat jako tento vánoční stromek. Budou se chlubit vnější formou zbožnosti, ale její moc jim bude cizí. Takový strom, který nenese opravdové ovoce, bude vytržen a nakonec hozen do ohně.

2. Ovoce stromu není prospěšné pro strom, ale okolní svět.

Vidíte, jak jsou skutky spojeny s vírou? Jsou jejím přirozeným ovocem. Mysl soustředěna na Boha a Jeho Slovo bude stále obnovována. Takový člověk bude pln Ducha svatého a radost z Hospodina bude Jeho silou (Nehemiáš 8:10).

“Požehnaný je muž, který spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. Bude jako strom zasazený u vody, zapustí své kořeny u potoka; nebojí se, když přijde žár, jeho listí bude zelené; neobává se ani v roce velkého sucha, nepřestává nést ovoce. ” (Jeremiáš 17:7-8).

4 Ne tak ničemové. Ti jsou jako plevy odvívané větrem.

Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem. (EK)

Mají dočasný úspěch.

Plev je neužitečná bylina.

V Jeremiášovi čteme o prokletém muži (protiklad k požehnanému muži zmiňovanému výše) následující: „Toto praví Hospodin: Prokletý je muž, který spoléhá na člověka, tělo pokládá za svou sílu a jeho srdce se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, neuvidí, když přijde dobro, usídlí se na vyprahlých místech v pustině, v solné, neobydlené zemi.“ (Jeremiáš 17:5-6).

Psalm 73:16–19 ČSP

16 Když jsem přemýšlel, jak to pochopit, připadalo mi to obtížné. 17 Až když jsem vstoupil do Božích svatyní, pochopil jsem jejich konec. 18 Ano, postavíš je na kluzká místa, necháš je padnout do klamu. 19 Jaký děs vyvolají, když náhle zmizí, zahynou hrůzou.

5 Proto ničemové na soudu neobstojí, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.

Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých. (EK)

Proto - plevy (neužitečná bylina).

Všichni lidé zhřešili (Řím. 3)

Romans 3:10–18 ČSP

10 jak je napsáno: ,Není spravedlivého, není ani jednoho, 11 není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha. 12 Všichni se odchýlili, společně se stali nepotřebnými, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. 13 Jejich hrdlo je otevřený hrob, svými jazyky mluví lest, pod jejich rty je hadí jed. 14 Jejich ústa jsou plna kletby a hořkosti, 15 jejich nohy jsou rychlé k prolití krve, 16 na jejich cestách je zkáza a trápení, 17 cestu pokoje nepoznali; 18 není bázně Boží před jejich očima.‘

„Ničema pro svou povýšenost moc nepřemýšlí. Bůh není — toť všechno jeho uvažování. “ Čteme v 10. Žalmu ve 4. verši.

A pak žalmista, od 7. verše, pokračuje barvitým popisem: „Jeho ústa jsou plná klení, klamu a útisku; pod jazykem skrývá trápení a nepravost. Sedí na číhané na uzavřených místech, v skrýších nevinného vraždí, svým okem skrytě vyhlíží ubožáka. Číhá v skrýších jako lev v houští, číhá, aby se zmocnil ubohého. Zmocňuje se ubohého, táhne ho svou sítí, takže je zkrušen a pokořen. Kvůli hordám ničemy bezmocní padají. V srdci si říká: Bůh zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí.“ (Žalm 10:7-11).

Jonathan Edwards vystihl jejich (a náš) úděl těmito slovy: „Tento svět je jediným peklem, které křesťan musí snést, a je jediným nebem, které si nevěřící kdy užijí.“

„Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby vyšlo najevo, že nejsou všichni z nás. “ (1 Janův 2:19).

V našem textu dál čteme: „Cestu spravedlivých totiž

6 Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná, cesta ničemů se ztrácí.

Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby. (EK)

Cesta ničemů se ztrácí – má pouze dočasné trvání. Cílem jejich cesty je věčná smrt (věčné oddělení od Boží laskavosti). Cílem cesty spravedlivých, na druhou stranu, je věčný život v Kristu Ježíši.

Ptejme se na otázku: Jakou hodnotu má cesta, která má dočasný úspěch, ale jejím cílem je zahynutí? Jde o parafrázi slov našeho Pána. Ten řekl: „Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale uškodí své duši?“ (Matouš 16:26).

-------------------

“Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně.” (Jan 5:46).

“Řekl jim: „To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.“ 45Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu, 46a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; 47a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma.” (Luk, 24:44-47).