Večeře Páně 14.6.2020
Sermon • Submitted
0 ratings
· 7 viewsNotes
Transcript
Výsadní postavení Nové smlouvy
Výsadní postavení Nové smlouvy
Bratři a sestry, předtím než přistoupíme ke společnému slavení večeře Páně, která je pro nás připomínkou Nové smlouvy v Kristově krvi, je dobré si také zopakovat několik jejích výsad ve vztahu ke Staré smlouvě z hory Sinaj.
Přečtu proto text z Listu Židům, z 8. kapitoly. Text pojednává o výsadách Nové smlouvy.
Budu číst z Ekumenického překladu:
“1Z toho, co bylo řečeno, plyne: máme velekněze, který usedl po pravici Božího trůnu2v nebesích jako služebník pravé svatyně a stánku, který zřídil sám Hospodin, a nikoli člověk.3Každý velekněz bývá ustanoven k tomu, aby přinášel dary a oběti; proto musel i Ježíš nutně přinést oběť.4Na zemi by nemohl být knězem, protože zde už byli kněží, kteří přinášeli dary podle zákona.5Ti však sloužili ve svatyni, která je jen náznakem a stínem svatyně nebeské. Vždyť Bůh uložil Mojžíšovi, když měl zřídit stánek: ‚Hleď, ať uděláš vše podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře.‘6Avšak Ježíš dosáhl vznešenější služby, právě tak jako je prostředníkem vyšší smlouvy, založené na lepších zaslíbeních.7Kdyby totiž ta první smlouva byla bez vady, nebylo by třeba připravovat druhou.8Ale když Bůh kárá svůj lid, říká: ‚Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem izraelským i s domem judským uzavřu smlouvu novou,9ne jako byla ta smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl ze země egyptské. Neboť oni nezůstali v mé smlouvě, a já jsem se jich zřekl, praví Hospodin.10A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.11Pak už nebude učit druh druha a bratr bratra a nebude vybízet: ‚Poznej Pána,‘ protože mě budou znát všichni, od nejmenšího až po největšího.12Slituji se nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu.‘13Když Bůh mluví o nové smlouvě, říká tím, že první je zastaralá. Co je zastaralé a vetché, blíží se zániku.” (Židům 7:28; 8).
Text, který jsme právě četli, nám ukazuje jisté podobnosti, ale i odlišnosti Staré (Mojžišovy) a Nové smlouvy.
Ve 28. verši předchozí (7. kapitoly) je psáno, že Zákon (čili Mojžíšova smlouva) ustanovuje za velekněze lidi mající slabosti. Zatímco Nová smlouva ustanovuje Syna, který se stal, dokonalým veleknězem pro věčnost. Slovo „dokonalý“ je zde klíčové.
V 8. kapitole jsme četli, že usedl po pravici Božího trůnu v nebesích a je služebníkem svatyně a toho pravého stánku, který postavil Pán, a ne člověk.
Pravým stánkem jsme my, bratři a sestry, kteří věříme v Ježíše Krista. Ten nedokonalý stánek, jenž byl pouhým předobrazem nebeských věcí, byl ale postaven lidmi – a zde je třeba si všimnout důrazu, který je kladen na rozdíl mezi stánkem postaveným člověkem a stánkem postaveným Bohem. Protože Mojžíšova smlouva je smlouvou lidských skutků (lidské služby). Ale církev je, na rozdíl od fyzického stánku Staré smlouvy, kompletně dílem Božím.
V 11. kapitole čteme o Božím městě (další obraz pravého Božího lidu), které vyhlížel Abraham, a je zde totožná myšlenka jako v našem textu: „Očekával totiž město mající základy, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh.“ (Židům 11:10).
Dále čteme v 7. verši: „Kdyby totiž ta první smlouva byla bez vady...“ První smlouva nebyla dokonalá. Neměla být. Nicméně právě i svou nedokonalostí ukazovala na potřebu další a lepší smlouvy. Skrze stíny a předobrazy se dívala dál (nebo lépe řečeno: výš): K nebeským skutečnostem. Ke Kristu a krvi pokropení, která mluví lépe než Ábel!
A tak od 10. verše čteme o Nové smlouvě toto: „A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.11Pak už nebude učit druh druha a bratr bratra a nebude vybízet: ‚Poznej Pána,‘ protože mě budou znát všichni, od nejmenšího až po největšího.12Slituji se nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu.‘“
Co zde čteme, bratři a sestry?
Čteme zde, že nám byly zákony vepsány do srdce, což ukazuje na vnitřní proměnu (nejen vnější) – na znovuzrození, ale také, v důsledku této Boží práce, na skutečnou poslušnost Božího lidu Nové smlouvy (oproti lidu Staré smlouvy).
Lid Staré smlouvy byl z větší části tvořen neobrácenými vzbouřenci, a proto zde mimo jiné panovala obrovská neposlušnost. Lid Nové smlouvy, v níž jsou také zahrnuti všichni, které Bůh kdy zachránil, obdržel Nové srdce, které chce poslouchat Pána.
A jsou zde další dvě charakteristiky:
Za prvé, všichni lidé, kteří jsou zahrnutí v Nové smlouvě, doopravdy znají Boha. Mají k Němu přímý přístup skrze Pána Ježíše Krista!
Nepotřebují chrám, kněze a žádné další prostředníky (dokonce ani církev), ale znají Boha osobním způsobem. Připomeňme si slova Pána Ježíše: „Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele. “ (Jan 4:23).
Bratři a sestry, toto je obrovské privilegium. Modlím se, abychom nechodili do shromáždění jako do starozákonního chrámu. Jako Boží děti máme v Nové smlouvě k Bohu stálý přístup odkudkoliv!
Za druhé, všechny naše hříchy jsou navždy odpuštěny a Pán je nám nebude už nikdy připomínat! Slovy Žalmisty platí: „Blahoslavený je ten, z něhož je sňato přestoupení a jehož hřích je přikryt.“ (Žalmy 32:1).
Když si připomínáme během večeře Páně Kristovu dokonalou oběť, nesmíme zapomenout na výsadní postavení a privilegia Nové smlouvy, jichž jsme účastni. Stále si musíme připomínat, kdo jsme v Pánu Ježíši Kristu.
-----
Předtím, než budeme společně jíst a pít na památku Pánovy oběti, tak bych vás chtěl ještě varovat na základě Božího slova, abyste zkoumali své svědomí, jak k této památce přistupujete (zda-li nepřistupujete nehodně).
Připomeňme si Pavlovo varování z 1. listu Korintským a zkoumejme každý své srdce: „Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.28Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.29Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.30Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.31Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.“
Není-li ve vašem srdci něco, co vám brání přistoupit, rád bych vás, kteří vyznáváte Pána Ježíše pozval, abychom společně jedli a pili k Jeho slávě!