Biblicka 16.8

"Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.2Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.3A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;4všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.5V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,6a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.7Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?8Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:9Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,10Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,11židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“12Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“13Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“ "V těch dnech se postavil Petr uprostřed bratří — byl tam pohromadě zástup asi sto dvaceti osob — a řekl:“(Sk. 1.15).

I. Boží moc

Sk 2:1-4 Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.

Proč byl Duch svatý vylit v den letnic?A. Zaslíbeno Ježíšem.

 Lukáš 3:16-17 "Zatímco lid byl plný očekávání a všichni ve svých srdcích rozvažovali o Janovi, není-li snad on ten Kristus, řekl na to Jan všem: „Já vás sice křtím vodou, avšak přichází silnější než já, jemuž nejsem hoden rozvázat řemínek u jeho sandálů; on vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni. V jeho ruce je lopata, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky, ale plevy bude pálit ohněm neuhasitelným.“Tak i mnoha jinými slovy napomínaje lid, hlásal dobrou zprávu.“

John 15:26–27 (ČSP)26 „Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž vychází od Otce, ten o mně  vydá svědectví. 27 Ale i vy budete svědčit, neboť jste se mnou od počátku.“

John 16:5–11 (ČSP)Činnost Ducha„ Tyto věci jsem vám na počátku neřekl, protože jsem byl s vámi. 5 Nyní však odcházím k tomu, kdo mne poslal, a nikdo z vás se mne neptá: ,Kam jdeš?‘ 6 Ale že jsem vám toto pověděl, zármutek naplnil vaše srdce. 7 Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejdu-li, Zastánce k vám nepřijde; odejdu-li, pošlu ho k vám. 8 A on, až přijde,  přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu: 9 o hříchu, že nevěří ve mne, 10 o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte, 11 a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“

John 16:13–15 (ČSP)13 Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít. 14 On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám. 15 Všechno, co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.“

BábelGenesis 11:1–7 (ČSP) Stavba věže, zmatení řeči11 Celá země byla jedné řeči a jedněch slov. 2 Jak táhli od východu, nalezli v šineárské zemi pláň a tam se usadili. 3 Řekli jeden druhému: Nuže, udělejme cihly a důkladně je vypalme. A měli cihlu místo kamene a asfalt měli místo malty. 4 A řekli: Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi, a uděláme si jméno, abychom se nerozptýlili po celém povrchu země. 5 Hospodin sestoupil, aby viděl to město a věž, které lidští synové stavěli. 6 Hospodin řekl: Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč, a toto je začátek jejich činnosti. Tak pro ně nebude nemožné nic, co si usmyslí udělat. 7 Nuže, sestupme a zmaťme tam jejich řeč, takže jeden nebude rozumět řeči druhého.

Ephesians 2:11–13 (ČSP) Spojil nás v jedno11 Proto pamatujte, že vy, kdysi pohané tělem, kteří jste byli nazýváni neobřízka těmi, kdo si říkali obřízka — ta byla lidskou rukou činěna na těle —, 12 že jste byli v tom čase bez Krista, odcizeni společenství Izraele, bez účasti na smlouvách zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě. 13 Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste byli kdysi daleko, stali jste se blízkými v krvi Kristově. B. Zaslíbeno novou smlouvou.

Joel 3:1–5 (ČSP)Potom se stane, že vyleji svého Ducha na každé tělo. Vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny a vaši mládenci budou mít vidění. 2 Také na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech svého Ducha. 3 Učiním divy na nebi i na zemi, krev, oheň a sloupy kouře. 4 Slunce se změní v temnotu a měsíc v krev, dříve než přijde Hospodinův den, velký a hrozný. 5 I stane se, že každý, kdo bude vzývat Hospodinovo jméno, se zachrání, protože na hoře Sijón a v Jeruzalémě bude útočiště, jak pravil Hospodin, mezi vyváznuvšími, které Hospodin povolává. Ezekiel 36:26–27 (ČSP)26 Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. 27 Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit. Galatians 3:14 (ČSP)14 To proto, aby k pohanům přišlo to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.

C. Posílení - moc Ducha… Luke 24:45–49 (ČSP)45 Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu, 46 a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; 47 a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů , počínajíc od Jeruzaléma. 48 Vy [jste] svědky těchto věcí. 49 A [hle,] já na vás posílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.“ Acts 1:7–8 (ČSP)7 Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Otec uložil ve své vlastní pravomoci, 8 ale přijmete moc Ducha Svatého, který na vás přijde, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší konec země.“ 2 důležité věci: 

Měli počkat

Měli počkat spolu jako učedníci / církev B. Viditelný příchod Ducha

1Kr 8:10-11 "Když kněží vycházeli ze svatyně, naplnil Hospodinův dům oblak, takže kněží kvůli tomu oblaku nemohli konat službu, neboť Hospodinův dům naplnila Hospodinova sláva.“ Letnice

Dt 16:16 Každý z vás, kdo je mužského pohlaví, se ukáže třikrát v roce před tváří Hospodina, tvého Boha, na místě, které on vyvolí: při slavnosti nekvašených chlebů, při slavnosti týdnů a při slavnosti stánků. A neukáže se před Hospodinovou tváří s prázdnou.

Při svátku nekvašených chlebů se zabíjel velikonoční beránek. Tehdy byl ukřižován náš Pán, ten pravý Beránek Boží. Slavnost týdnů, letnice, byla oslavou sklizně. Byla to slavnost radosti a hojnosti. A Bůh naplnil tuto slavnost tím, že vylil svého Ducha na svůj lid. Vylil ho tak, jako nikdy předtím. Duch svatý sestoupil a přebývá v učednících a bude s námi už navěky (J 14,16). Kristovi učedníci už navždy budou chrámem Ducha svatého. Bůh naplnil své slovo, které zaslíbil – množství slov, která se týkala nového narození, naplnění Duchem, vylití Ducha (to uvidíme více v další části druhé kapitoly), nového srdce, nové smlouvy.

Bůh je věrný: Sk 2:5-11 V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“ Veliké skutky Boží - evangelium? Může být, nemusí.  1Pt 2:9 Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 1 Corinthians 14:14–19 (ČSP)14 Neboť když se modlím jazykem, můj duch se modlí, avšak má mysl je bez užitku. 15 Co tedy? Budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí; budu zpívat chvály duchem, ale budu zpívat chvály i myslí. 16 Neboť kdybys dobrořečil jen duchem, jak by mohl přítomný prostý člověk k tvému díkůvzdání říci,Amen‘, když neví, co říkáš? 17 Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován. 18 Děkuji Bohu, že mluvím jazyky více než vy všichni; 19 ale v církvi — abych poučil i druhé — chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku.

Boží jednání

Sk 2:12-13 Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“ Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“