Večeře Páně 18.1.2021

Intimita Kristovy oběti

Předtím než vás, kteří věříte v Pána Ježíše Krista, pozvu na pódium a přistoupíme ke slavení večeře Páně, přečtu text z Matouše, z 26. kapitoly. Budu číst od 26. do 30. verše.

„Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni.Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“ Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.“

Bratři a sestry, podle příkazu našeho Zachránce slavíme večeři Páně, kde si připomínáme oběť Ježíše Krista na kříži Golgoty.

A před sebou máme zásadní text Nového zákona, v němž jsme právě četli o první večeři Páně (ještě před obětováním Božího Beránka).

Víte, Pán Ježíš mohl jít na kříž bez všech těchto symbolů a obřadů – a nemuseli jsme dnes slavit večeři Páně.

Mohl sám vystoupit na kříž, vykonat Otcovu vůli, a my bychom jej z dálky spolu s učedníky nechápavě pozorovali. Oni by koukali do dálky, my do vzdálené minulosti. Bylo by to takové mechanické, vzdálené a cizí...

A právě proto, více než cokoliv jiného, je text před námi velmi intimním místem Písma. Je zjevením o Bohu, který chtěl, aby s ním jeho učedníci prožívali jeho poslední hodiny v lidském těle.

Podstatné pro nás je to, že Pán Ježíš chtěl takto, velmi symbolicky a svátostně, sdělit svým učedníkům, co pro ně – a pro nás – vykoná (vykonal) na kříži!

Nejsme tedy pasivní pozorovatelé, bratři a sestry, ale máme podíl na této slavné oběti, neboť jíme chléb, jenž reprezentuje Kristovo tělo, a pijeme víno, které ukazuje na jeho svatou krev.

Pán Ježíš, jako by chtěl svým učedníkům (a i nám) sdělit, že nejsou pouze pasivními diváky jakési vesmírné hry, ale jsou – vedle něj – součástí hlavního dějství.

Večeře Páně tak zpřítomňuje jedinou a neopakovatelnou oběť, a stejně jako prvním učedníkům, i nám znovu vykládá svůj význam.

Pán Ježíš jim (i nám) předává chléb a vysvětluje nám, co ten chléb reprezentuje; a co víno reprezentuje – že vše ukazuje na Něj, a také na to, jak vírou přijímáme jeho oběť.

„Skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy.“ Čteme v listu Římanům (5:2).

Předtím než vás pozvu na pódium, tak se ještě krátce pomodlím, a můžeme tak společně vyznat Bohu, cokoliv nás tíží na svědomí, abychom mohli slavit Večeři Páně s vážností a čistým svědomím.

Pojďme se ztišit...